Jaký byl rok 2024 v Handipetu?

Rok 2024 utekl jako voda a my bychom si dnes rádi připomněli několik vybraných příběhů pejsků a kočiček, kterým jsme v uplynulém roce pomohli.

Pan Bridgerton: kocourek s poraněním mozku

Pan Bridgerton byl rozhodně jedním z nejsilnějších příběhů za hodně dlouhou dobu. Kocourka srazilo auto a nejhorší na tom bylo, že mu tím způsobilo velmi závažná poranění mozku. Když jsme chudáčka vezli k našemu panu doktoru Hanzelovi z Hanima Veterinary Clinic, byl doslova na pokraji smrti. Naštěstí pan doktor byl odhodlaný ho zachránit úplně stejně jako my a díky jeho prvotřídní péči to Bridgerton nakonec zvládl!

Po několika týdnech na hospitalizaci se přesunul do domácího ošetřování ke zkušené dočasné tetičce. Jeho rekonvalescence byla dlouhá a náročná. Poranění mozku jsou ošemetná a vyžadují hodně času. Musel se znovu naučit chodit, používat záchůdek, hrát si a podobně. Už navždycky bude trochu speciální, ale to mu vůbec nevadí – své odlišnosti nevnímá a užívá si život takový, jaký je. Teď v lednu také našel úžasný nový domov.

Langusta: buldočka s chatrným zdravím

Když jsme Langustu přijímali, předpokládali jsme, že bude stačit vyřešit výrůstky v ouškách, vykastrovat ji a naočkovat. Bohužel, jak jsme berušku začali blíž poznávat, ukázalo se, že je její zdravotní stav mnohem horší, než se na první pohled zdálo. A tak začala dlouhá cesta za uzdravením, která trvá dodnes.

Za výrůstky v uších stála velmi agresivní alergie, kvůli které ji taky svědilo celé tělo. A výrůstky navíc byly jen špičkou ledovce – při dalších vyšetření jsme totiž zjistili, že se pod nimi skrývá oboustranný zánět středního ucha. Muselo to pro ni být hrozně bolestivé… Langusta proto podstoupila hloubkové čištění v narkóze a pak jsme o ouška dál pečovali dle instrukcí pana doktora i v dočasné péči speciálními čistícími roztoky a léky. Bohužel se ani tak jedno z oušek nakonec nepodařilo zachránit, záněty se neustále vracely a bylo potřeba zvukovod odstranit.

K tomu se přidaly také zažívací potíže a zánět slinivky. Pokaždé, když už to vypadalo, že se konečně blížíme tomu, aby byla Langusta v pořádku a stabilizovaná (s alergií se bohužel bude potýkat už navždycky), tak na povrch vyplul nějaký další problém… Předchozí majitelé bohužel její zdravotní trable očividně dlouho přecházeli a teď to takhle vypadá.

Langusta se ale nevzdává, dál bojuje a my spolu s ní. I přes všechny problémy kráčí životem s hlavou vztyčenou a nachází věci, ze kterých se může radovat, ať už jde o jídlo, mazlení nebo prdění tetičkám přímo pod nos. Máme ji moc rádi a věříme, že letos se karty konečně začnou obracet v její prospěch. Uděláme pro to všechno, co půjde.

Nina: onkologická pacientka

Ninu trápila věčná rýma, kterou se běžnými cestami vůbec nedařilo vyléčit. Postupně jsme s ní absolvovali celou řadu vyšetření, až se konečně podařilo odhalit příčinu: Nina má v nose velký útvar, zřejmě nádor.

Bohužel útvar je tak hluboko, že ho není možné odoperovat ani bezpečně odebrat vzorek. Odborníci na veterinární onkologii se ale shodli, že s největší pravděpodobností půjde o nádor. Nasadili proto Ninušce speciální lék, který zpomaluje růst nádorů.

Skvělou zprávou je, že léčba zabírá a Nině se nesmírně ulevilo! Rýma se výrazně zlepšila a celá Ninuška je najednou hravější, veselejší, má větší chuť k jídlu. Prostě žije jako vcelku normální kočka. Máme z toho velkou radost a moc bychom jí přáli, aby se na ni usmálo ještě i štěstí v podobě adoptivní rodiny.

Pan Kdovík: zanedbaný bullík

S panem Kdovíkem jsme si v uplynulém roce zažili hodně vzestupů, ale bohužel i pádů. Naštěstí nakonec všechno dopadlo nejlíp, jak za daných okolností mohlo.

U pana Kdovíka jsme začátkem loňského roku řešili problémy s dýcháním, za kterými nakonec stály poškozené plíce a zúžená dýchací trubice. Tam velmi pomohly léky, které už ovšem bude potřebovat do konce života. Potom byl taky na ošetření zubů, které bylo náročné, protože kromě paradentózy a nánosů zubního kamene byly tři zuby také komplikovaně zlomené. Panu doktorovi se i přes to podařilo většinu zoubků vyčistit a opravit, takže ven musela nakonec jen jedna jediná stolička. Také jsme ještě nechávali zkontrolovat kolena, která mu sice špatně rotují, ale naštěstí ho aspoň nijak nebolí a nevyžadují další operaci.

Když už jsme se chystali na poslední plánovanou operaci, kterou byla kastrace, tak se objevil ještě jeden problém: Kdovíčkovi začalo atrofovat varle a na histologii objevily zárodky nádoru, který se naštěstí ještě nestačil rozvinout. Na kastraci už byl proto opravdu nejvyšší čas. Nejhorší na tom je, že kdyby ho včas vykastrovali už původní majitelé, tak se těmto problémům dalo úplně vyhnout a ještě se mohlo předejít třeba i zvětšení prostaty a cystám, které se na ní vytvořily…

Pan Kdovík měl obrovské štěstí, že nakonec všechno dobře dopadlo. Tou největší odměnou po všech těch trampotách mu pak bylo nalezení nové milující paničky a bullíkovské sestřičky, se kterou si může hrát. Při vítání s novou rodinou se mu úplně rozsvítila očička a my věděli, že tohle je ten pravý domov právě pro něj.

Kokoska: slepé koťátko s dwarfismem

Příběh maličké Kokosky na sociálních sítích hodně zarezonoval. Není divu, tohle nebohé malé koťátko totiž mělo úplně vyhnisaná očička. Byl to hrozný pohled. Když se Kokosku konečně dostalo pomoci, tak už bylo na záchranu očí bohužel pozdě a nezbylo, než jejich zbytky vyoperovat.

Po operaci se Kokosce neskutečně ulevilo a slepota pro ni naštěstí není téměř žádná překážka. Jako spousta jiných koček se dokáže skvěle orientovat pomocí zbylých smyslů. Kokoska si svou odlišnost vůbec neuvědomuje a řádí jako každé jiné koťátko.

Bohužel pak ale přišla ještě další komplikace. Kokoska neprosperovala tak, jak měla, přestala přibírat, měla divnou srst… Diagnóza bohužel nebyla vůbec veselá: dwarfismus, tedy Kokosčino tělo neprodukovalo dostatek růstových hormonů. Pokud se onemocnění neřeší, tak může být velmi nebezpečné, protože růstové hormony jsou důležité nejen pro růst do velikosti, ale také pro správný vývoj orgánů. Navíc ho mohou doprovázet i další nemoci.

Okamžitě proto začala léčba a 2-3x do týdne jsme s Kokoskou dojížděli na veterinu na injekce s růstovým hormonem. Terapie krásně zafungovala a Kokoska zase začala růst, zlepšil se jí kožíšek a měla víc energie. V tuhle chvíli má první fázi léčby za sebou, ale zhruba za měsíc bude potřeba ještě znovu provést kontrolu krve, abychom věděli, jestli už má hladiny růstového hormonu v pořádku a můžeme léčbu definitivně ukončit.

Vzpomínáme na Dolly

Nemůžeme tento článek ukončit jinak, než vzpomínkou na naši milovanou Dolly, která loni odešla za duhový most.

Dolly byla původně zachráněná z kauzy Požďátka, kde dva majitelé nahromadili přes 70 psů. Své první kroky k lepšímu životu udělala v útulku v Lanškrouně, kde strávila dva roky, než jsme se dohodli na přesunu k nám do tehdejšího azylu ve Všenorech a později do zkušené dočasné péče. Strávila u nás tři roky. Nebylo to snadné, byla extrémně plachá, lidí se bála, štípala je do rukou a do nohou… Nakonec ale udělala pokroky a našla úžasný nový domov.

Bohužel po několika letech se k nám Dolly za dramatických okolností vrátila – její milovaná panička zemřela a příbuzní místo toho, aby nás kontaktovali, ji chtěli odložit do útulku. Jenže tam je odmítli a následně už se „záhadným“ způsobem dostala na parkoviště v Brně Olympii, odkud prchala a prchala a prchala. Naštěstí se ji nakonec podařilo odchytit jedné paní, která ji pak zveřejnila na Facebooku a tak se informace konečně dostaly i k nám.

Dolly jsme se opět ujali a rozhodli, že po všem, čím si prošla, jí už nebudeme znovu hledat nový domov a necháme ji dožít u milující dočasné rodiny. Byla už stará a měla nemocné srdíčko, přesto stále sršila svou jedinečnou energií. Nakonec s námi strávila ještě 2,5 roku, což bylo mnohem déle, než jsme se zpočátku odvažovali doufat. Věříme, že se nám podařilo vytvořit pro ni krásné stáří, plné věcí, které měla ráda – ať už šlo o oblíbené piškotky nebo pravidelné zahradničení na zahradě. Dolly byla výjimečná a bude první, kdo založí vzpomínkový hájek v centru v Hrabří.

Moc nám tu chybíš, Dolly.

Staňte se Hrdinou a zachraňujte zvířátka společně s námi

Záchrana zraněných, nemocných či handicapovaných zvířat v nouzi je po všech stránkách velmi náročná. Za každým zachráněným zvířátkem stojí bezpočet hodin laskavé péče dočasných pečovatelů, desítky nebo dokonce stovky najetých kilometrů v rámci cest na veterinu a samozřejmě také spousta peněz. Naštěstí v tom nejsme sami a máme kolem sebe velké množství úžasných dárců, kteří zvířátka podporují a právě díky jejich darům můžeme každému chlupáčkovi zajistit všechno, co potřebuje k tomu, aby se dal do pořádku.

Díky pravidelným dárcům můžeme efektivně plánovat, víme, kde a jak můžeme pomáhat a nemusíme se bát, že bychom se dostali do situace, kdy budeme muset vybírat, které zvířátko dostane potřebné ošetření a u kterého si to nebudeme moct dovolit.

Pokud vám také leží na srdcích osudy zvířat v nouzi, prosím, spojte s námi síly. Přidejte se do Klubu hrdinů, přispívejte každý měsíc v libovolné částce a pomozte zachraňovat nevinné zvířecí životy.

Kokoska Dolly Nina Pan Kdovík Langusta Pan Bridgerton