Dolly – plachá fenka z kauzy Požďátky

Celou dobu, co byla Dolly u nás, byla extrémně plachá, nenechala se ani pohladit, při kontaktu štípala do prstů a lidí se štítila. Jinak to ale byla úžasná psí slečna, která milovala piškoty. Vyžadovala velkou trpělivost, ale my jsme ani tak nevzdávali naději, že jednou znovu získá důvěru v lidi a tenhle svět.

Dolly našla nový domov

Nějakou chvíli se Dolly nacházela ve skvělé dočasné péče u paní, která měla již zkušenosti s dočaskováním pejsků z kauzy Požďátky. Moc se jí tam líbilo a dělala i pokroky ve svém chování. A nakonec se na ní usmálo to největší štěstí, když ji „objevila“ její nová panička a adoptovala si ji. Dolly tak získala skvělý domov a užívala si nový život plný lásky a péče.

Smutný návrat

Když jsme se s Dolly loučili při odchodu do nového domova, domnívali jsme se, že to je nejspíš naše poslední setkání. Bohužel jsme se ale pletli a Dolly se k nám po několika letech vrátila za velmi dramatických okolností… Normálně v takových okamžicích zažíváme zklamání, ale tady jsme pocítili především radost a úlevu.

Dolly strávila se svou pohádkovou babičku několik krásných let. Skamarádily se, Dolly se naučila na vodítku a chodily společně na procházky. Jeden osudový den všechno změnil. Pohádková babička zemřela a pozůstalí přemýšleli co se psem. Místo toho, aby dali vědět nám, rozhodli se, že Dolly dají do útulku. Tam je ale odmítli. Co tak člověk napadne dalšího, že by mohl s živým tvorem udělat?

Dolly se tak „záhadným“ způsobem dostala na parkoviště v Brně Olympii, odkud prchala a prchala a prchala. Ten strach, panika, už zase je kdo ví kde na světě a běží o život. Proboha! Proč nám jen někdo nedal vědět, že neví, kam s ní?!

Nad Dolly musel držet ochranou ruku anděl strážný. Po neúspěšných odchytech se zadařilo jedné skvělé paní ji chytit. Zveřejnila ji na Facebooku a díky tomu jsme se o ní konečně dozvěděli také my. Než jsme stihli zareagovat, byla převezena do útulku v Brně.

A tak se kruh uzavřel a Dolly jsme si vyzvedli, aby se vrátila zpět k nám. Strašně nás mrzelo, co se stalo. U své pohádkové babičky udělala neuvěřitelný pokrok, chodila na procházky, což bylo dřív naprosto nemyslitelné, nechala na sebe sáhnout i sebou manipulovat. Lidská ruka pro ni byla tedy stále na úrovni špinavého hadru, ale to už tak asi bude napořád.

Doživotní péče

Neděláme to prakticky nikdy, ale vzhledem k tomu, co měla Dolly za sebou, jsme se rozhodli, že už ji v naší smečce necháme. Ostatní pejsky měla ráda a cítila se mezi nimi dobře. V mezičase se jí navíc zhoršilo srdíčko a bere léky. To by adopci samozřejmě nebránilo, ale spíš už jsme tak nějak cítili, že to bude nejlepší. Nechtěli jsme nic riskovat a máme ji moc rádi. ❤

Dolly odešla za duhový most

Dolly měla nemocné srdíčko. Problémy se bohužel nedalo vyléčit, jen zpomalit. Dollinka ale nikdy neměla v povaze vzdávat se a bojovala moc statečně. Strávila u nás víc než 2,5 roku – déle, než jsme se zpočátku vůbec odvážili doufat.

Dělali jsme pro Dolly maximum, ale čas jsme bohužel zastavit nedokázali. Její nemoc se bohužel postupně zhoršovala a 20. března 2024 odešla za duhový most… Níže si můžete přečíst několik slov od její milované dočasné tetičky Nikol:

Dnes jsem doprovodila Dollinku za duhový most. S paní doktorkou jsme otevřely okno, aby mohla její duše odejít.

Dolly s námi byla od začátku Handipetu, ještě, když jsme měli první azyl ve Všenorech. Prošla také Hoření Vinicí. Nejspíš nám byla souzena, protože ani domov nevyšel a vrátila se opět k nám. Až do konce. Její nemocné ale velké srdíčko bojovalo do poslední chvíle a i díky péči pana doktora Najmana se mnou strávila o několik let víc.

Děkuji za to, že mi dovolila ji vzít poprvé do náruče a pohladit, i když měla paralyzující strach. Že se nakonec vrátila domů k nám a mělo to tak nejspíš být. Že jsme mohli strávit společné chvíle, kdy se mě držela jako ocásek. Pravidelně zahradničila, kousala chlapy do nohou a velmi jemně vybírala odpadkový koš, když se naskytla nenápadná příležitost.

Dolly byla výjimečný pejsek a bude první, kdo založí vzpomínkový hájek v centru v Hrabří. Je připomenutím, že zachraňovat zvířata má smysl, že množírny jsou zlo, že my lidé máme vůči zvířatům velký dluh a že psi z útulku jsou úžasní. Měj se za duhovým mostem dobře, jednou se opět setkáme.

Nikol