Její život se zničehonic obrátil vzhůru nohama.
Přijali jsme maličké koťátko s velkou rýmou.
Holčička byla zesláblá, teklo jí z nosu i očí. Při každém nádechu to v ní chrastilo. Vzali jsme ji k sobě a zajistili jí teplo a bezpečí.
S prďolkou jsme vyrazili na veterinu, aby se na ni podíval pan doktor. Dostala antibiotika a kapali jsme jí do očí. Naštěstí krásně papala a díky tomu i přibírala na váze.
Jakmile se Ari trochu rozkoukala, začala nám ukazovat svou vřelou a přátelskou povahu. Byla moc miloučká. A taky zvědavá – ostatně přesně taková by měla šťastná koťátka být.
Ari MILUJE drbání na bříšku
Ona tedy milovala drbání všude možně, ale bříško bylo její slabina. Vždycky, když se dostatečně vydováděla, vyvalila se v posteli nebo na gauči a čekala, až ji někdo z dočasných pečovatelů přijde rozmazlovat. Nutno říct, že nikdy nečekala dlouho. Vždyť se na ni podívejte: kdo by dokázal jejímu volání odolat?
Ari našla nový domov
Z Ari vyrostla opravdu krásná a sebevědomá holka. Absolvovala u nás ještě kompletní očkování a kastraci a potom už nastal čas loučení. Bylo to samozřejmě krásné loučení, protože Ari odcházela do báječného nového domova. Adoptivní taťka i ostatní členové rodiny se jí už nemohli dočkat a Ari u nich byla prakticky okamžitě jako doma.
![ig](/hp-content/themes/handipet/img/icon_ig.svg""){kind=icon}
