Oříšek – kocourek, který přestal chodit

Ozvala se nám s prosbou o pomoc paní, jejíž kocourek náhle přestal chodit. Zadní nožičky tahal za sebou. Když se na ně snažil postavit, upadl. A co je ještě horší – přestal taky úplně čúrat a kakat. Bohužel nebylo v možnostech paní zajistit mu potřebnou péči, proto jsme kocourka přijali pod svá křídla. Nemohli jsme ho přeci nechat jen tak bez pomoci.

Oříšek byl hospitalizovaný

Ve chvíli, kdy se dostal na veterinu, měl už úplně plný močový měchýř i střeva. Bylo potřeba provést klystýr, aby se střeva vůbec podařilo uvolnit. Od té doby z něj naopak stolice vycházela nekontrolovaně v tekuté formě… A kvůli problémům s močením mu paní doktorka zavedla katétr.

Vyšetření na neurologii

Hned, jak to šlo, vyrazili jsme s Oříškem na neurologické vyšetření. Pan doktor po důkladné prohlídce prozatím nedoporučil dělat magnetickou rezonanci. Měl totiž strach, že i ta nejšetrnější anestezie by v této chvíli mohla Oříškovi ublížit. Místo toho navrhl, že kocourka zatím hospitalizují u sebe a postupně provedou všechna možná vyšetření, která nevyžadují narkózu.

Výsledky všech vyšetření byly v pořádku, a tak se dalo předpokládat, že je příčina potíží nejspíš skutečně neurologická. S magnetickou rezonancí ale chtěli veterináři raději stále počkat. Dostali jsme instrukce, jak s ním cvičit, aby posílil svaly a tím se i zlepšil pohyb.

Během pobytu na veterině navíc došlo k zásadnímu zlepšení: Oříšek začal sám vylučovat. Normálně používal záchůdek jako běžná kočička.

Krátce po Vánocích Oříška propustili do domácího ošetřování v dočasné péči.

S Oříškem to vypadalo dobře…

Oříšek byl ztělesněná RADOST. Byl to tak šťastný kocour, to se ani nedá slovy popsat. Každé ráno vstával s obrovskou chutí do života. Jako by se už nemohl dočkat, co mu nový den nadělí. Všechno, do čeho se pustil, považoval za tu nejbáječnější věc na světě, ať už šlo o krmení, lovení tkaniček nebo prozkoumávání dočasné péče.

Nějakou dobu čúral i kakal bez sebemenších problémů a vzorně používá záchůdek. Chodil poněkud specificky, ale zvládl v zásadě všechno, co normální kočka. Došel si, kam potřeboval, vyšplhal na gauč, u misky s jídlem vydržel normálně stát na všech čtyřech… Měli jsme z něj radost. To zlepšení bylo neuvěřitelné.

…Pak ale přišly komplikace

V březnu se bohužel Oříškův stav opět zkomplikoval a objevily se nové zdravotní potíže. Hůř se mu dýchalo a občas podivně chrčel, častěji zvracel, byl unavenější než dřív a začal se trochu stranit kolektivu. A také se u něj občas objevují krátké záchvaty, které by mohly souviset s jeho neurologickými problémy…

Na nic jsme proto nečekali a vyrazili na veterinu. Paní doktorka udělala SONO a rentgeny a doporučila začít vyšetřením srdce na kardiologii. Tam se naštěstí nenašlo nic špatného a srdíčko bylo úplně v pořádku. Dál jsme proto Oříška objednali na magnetickou rezonanci kvůli jeho neurologickým projevům. MRI vyšetření navíc prozradí víc i o stavu nosních dutin. Vypadalo to totiž, že by problémy s dýcháním mohla způsobovat nějaká překážka v nose…

K tomu všemu se ještě během prohlídky na veterině ukázalo, že má Oříšek i hodně zpomalené trávení a úplně v pořádku není ani močový měchýř. Dostal proto doplňky stravy pro lepší zažívání a dočasná tetička dostala od paní doktorky instrukce, jak mu masírovat bříško na podporu střevní peristaltiky.

Za Oříškovy potíže může úraz

Oříšek podstoupil vyšetření pomocí magnetické rezonance a výsledky mluví celkem jasně. Ukázaly totiž na trauma míchy, které zjevně zavinil nějaký úraz. Vypadalo to, jako by se snad do zad udeřil o něco tvrdého a úzkého. Nebo ho někdo něčím takovým udeřil…

Co přesně se Oříškovi doopravdy stalo už nikdy nezjistíme. Minulost se ale stejně změnit nedá… V tuhle chvíli byla nejdůležitější Oříškova přítomnost a budoucnost. A za tu jsme spolu s ním dál bojovali.

Oříšek dostal od pana doktora léky kvůli otoku míchy. Zároveň se při vyšetření odebral mozkomíšní mok na laboratorní rozbor. Výsledky byly naštěstí v úplném pořádku.

Pan doktor Oříškovi předepsal léky, které by měly pomoct uvolnit svalstvo močového měchýře a tím mu usnadnit vylučování.

Oříšek už nikdy nebude úplně „normální“ kocourek, ale pořád mohl být ŠŤASTNÝ kocourek.

Náhlé zhoršení

V květnu se Oříškovi udělalo hodně špatně. Bříško měl nafouklé jako balon, nemohl kakat ani čúrat, z močového měchýře ukapávala krev… Na nic jsme nečekali, sedli do auta a honem vyrazili na pohotovost, kde Oříšek zůstal hospitalizovaný.

V těle zuřila masivní infekce, chudáček nechtěl jíst a čúral krev. Pan doktor Oříškovi musel dočasně zavést katetr, protože jinak by se nevymočil. Úplně největší problém byl ale megakolon a v důsledku úplně ucpaná střeva. Situace se nakonec neobešla bez operace, při které se střeva otevřela a vyprázdnila. Megakolon je bohužel hodně nešťastný v tom, že se v mnoha případech vrací, což by v Oříškově případě nejspíš vedlo k nutnosti odstranit celé tlusté střevo…

Oříškovi bylo potřeba vytvořit vývod z močového měchýře

Problémy s močením se bohužel neustále opakovaly. Bylo to velmi nebezpečné. Nakonec proto Oříšek podstoupil operaci, při které pan doktor vytvořil trvalý vývod. Musela se přitom udělat prakticky kompletní plastika močového měchýře. Oříšel měl potom v bříšku špuntík, přes který jsme mu moč denně vypouštěli.

Péče o Oříška byla nyní o něco komplikovanější, protože bylo potřeba okolí pravidelně vyholovat a udržovat v maximální čistotě. To bylo ale to nejmenší. Dělali jsme to pro něj rádi, protože to byl úžasný kocourek a chtěli jsme mu dát možnost dál žít. A že Oříšek chtěl žít opravdu moc. Byl tak neuvěřitelně šťastný a vděčný. Přes všechny strasti pořád nacházel radost v každodenních maličkostech a užíval si, že je opečovávaný a milovaný.

Oříšek odešel za duhový most

V první polovině srpna se Oříškovi bohužel opět vrátily problémy se zažíváním. Jeho trávení se dočista zastavilo. Nepomáhalo už speciální krmivo, léky, klystýry ani cvičení… Nechtěli jsme, aby se trápil. A tak jsme usoudili, že to nejlepší, co pro něj teď můžeme udělat, je nechat ho odejít. V klidu, bez bolesti a v doprovodu milujících dočasných pečovatelů…

Děkujeme vám všem, že jste za Oříška bojovali. I když to nedopadlo tak, jak jsme doufali, zajistili jsme mu společně alespoň několik hezkých měsíců, kdy si užíval neuvěřitelné lásky a péče u dočaskářů, kteří pro něj udělali první poslední. Oříšek opravdu nemohl mít po boku lepší lidi.

Je nám moc líto, že se nedalo udělat víc.

Oříšku, broučku, nikdy na tebe nezapomeneme.