Za veselým úsměvem ukrývá zraněnou duši.
Říká se, že v mrazivém počasí by ani psa ven nevyhnal. Jenže, ne vždycky to platí, a to obzvlášť v případě pouličních kočiček. To byl případ i Stinkyho. Hlad a zima ho dohnaly k tomu, že mezi odpadky hledal něco, co by mu na chvíli zaplnilo bříško. Jedna z konzerv voněla tak lákavě…
Jenže když Stinky vylízal její nepříliš bohatý obsah, nemohl se dostat ven. Živořil takhle několik dlouhých dní, než ho konečně objevili lidé, kteří mu pomohli. Z konzervy se ho podařilo vyndat, ale za těch pár dní si rozdrásal krk až do masa a na sobě měl ještě několik dalších ran a pocuchaná ouška.
Byl dehydrovaný a vyděšený. Ale postupně se dal dohromady, jak po fyzické stránce, tak i psychicky. Naštěstí mu nechyběla pořádná chuť do života!
Stinkyho se chuť do života držela, vše zvládl a nakonec našel nový domov!