Štěňátka na pokraji smrti

Volala kvůli štěňatům, která byla ve velmi kritickém stavu – dehydratovaná, krvavé průjmy, zvracení, anorexie.

Štěňátka by se bez našeho pana veterináře, kterého jsme požádali o urgentní výjezd, nedožila večera. Rozhodovaly minuty. Převzal první 4 štěňata na hospitalizaci, to jsme ještě nevěděli, kolik jich tam na nás čeká.

Po dlouhé domluvě paní uvolila svěřit nám svoje zbývající pejsky, na které neměla finance a nezvládala o ně pečovat. Ke štěňátkům přibyl ještě otec štěňat a tři fenky, z toho jedna s velkým nádorem a jedna kojící teprve měsíční štěňátka. Dohromady jsme v jeden týden přijali 11 pejsků, z nichž 4 bojovali o život na veterině.

Jak to bylo dál?

Štěňátka bojovala o svoje životy. Místo, aby řádila s kamarády a užívala štěněcí čas, ležela na kapačkách. Náš chrabrý pes Falco jim daroval krev, aby pomohl. Vše, co jsme mohli udělat, jsme udělali. Tři z nich byla nakonec propuštěna z hospitalizace a jejich životy byly zachráněny. Jedno štěňátko bohužel i přes veškerou snahu zemřelo. Bylo tak masivně začervené, že to jeho nebohé tělíčko nezvládlo. Bylo nám z toho velmi smutno, protože stačilo kdyby paní majitelka zaplatila 30 Kč za odčervení a nemuselo se to stát.

Jak na tom byli dospělí pejsci?

Rodiče štěňátek na tom byli od začátku po zdravotní stránce lépe. Po té psychické to bylo o něco horší. Někteří se báli více a někteří méně. Jedna fenka byla opravdu velmi plachá a zdálo se, že vůbec neví, co je to lidská ruka. Nejmladší mamince štěňátek bylo věkově do roka, čekala štěňátka hned po prvním hárání aneb když děti mají děti… A tak by to mohlo pokračovat do nekonečna, kdyby nepřišly zásadní komplikace, které majitelku donutily nás kontaktovat.

Všichni pejskové už našli své domovy!

Všechna štěňátka už mají své milující páníčky a stejně tak i jejich rodiče. Poslední, kdo u nás zůstával, byla fenečka Kitty, která byla extrémně plachá a bojácná. I ta už ale našla novou rodinu, kde pro ni mají pochopení a po čase se i ona začala konečně mazlit.