Aurora – chuděrka s nemocnýma očima

Byla malinká a vychrtlá. Malá prdelka, která místo radosti a dovádění zatím poznala jen utrpení. Ničím se neprovinila, nijak si to nezpůsobila. Prostě jen měla velikou smůlu… Není první a bohužel ani poslední.

Naštěstí se nakonec dostala do bezpečí, ale to byl teprve začátek. Čekal ji ještě dlouhý boj… Její stav byl velmi vážný, byla podvyživená, divně dýchala a navíc nevidí.

Stav očiček byl opravdu špatný a tak zkraje vůbec nebylo jisté, jestli Aurora oči vůbec má. Nakonec se po doléčení zánětu podařilo panu doktorovi podívat pod třetí víčko a zjistilo se, že očka tam pořád jsou! Vzali jsme ji proto na specializované vyšetření u MVDr. Beránka, abychom zjistili víc.

Podle všeho to vypadá, že Aurora v minulosti prodělala herpesvirus a praskl jí rohovkový vřed, takže se oči kompletně zatáhly. Oči se sice nejprve normálně vyvinuly, ale potom už dál nerostly spolu s hlavou, tak jsou menší, než by měly být. Jestli by ještě někdy mohla vidět, ale zatím určit nešlo, protože byla ještě moc malinká.

Bohužel k tomu všemu se přidal ještě jeden problém: Aurora měla šelest na srdci. Musela proto podstoupit specializované kardiologické vyšetření. Měli jsme z výsledků obavy, ale nakonec to dopadlo lépe, než jsme si mohli přát a ukázalo se, že srdíčku nic není! Šelest v tomhle případě není způsobený žádnou vadou ani nemocí a srdíčko je podle pana doktora v tuhle chvíli zdravé.

Aurora je slepá

Před další kontrolou u očního specialisty bylo potřeba, aby Aurorka vyrostla a zesílila. Princezna se tohoto úkolu chopila opravdu zodpovědně, krásně papala a z nešťastného koťátka vyrostla v úžasnou a hlavně šťastnou kočičí slečnu.

Poté, co Aurora dosáhla jednoho roku, jsme se s ní tedy opět vydali k panu doktorovi. Bohužel se ukázalo, že očka jsou přeci jen úplně slepá a nedalo se s tím nic dělat. Pan doktor proto doporučil vyoperovat, aby nemohla působit žádné další problémy. Oči se u kočiček s podobnými problémy totiž často stávají ideálním místem pro nejrůznější infekce. Operace proběhla proběhla dobře.

Pro Auroru se tak nakonec nic moc nezměnilo. Na svůj život je zvyklá a dokáže si ho náramně užívat. V prostoru se orientovala úplně perfektně díky ostatním smyslům, nedělalo jí problémy šplhání na škrabadlo ani hledání ledničky. Byla šťastná a spokojená tak, jak je a to je nejdůležitější.

Aurora po měsících čekání našla nový domov

Aurorka na svůj vlastní domov čekala tak dlouho, až se stala nedílnou součástí dočasné péče. A tak si tetičky nakonec uvědomily, že bude úplně nejlepší, když s nimi zůstane už navždy.

Pro Auroru se tak sice v praxi nic nezměnilo, pro nás to ale znamená moc. Víme totiž, že ji čeká krásný a stabilní život po boku lidí, kteří ji znají a milují, kteří ji nikdy nezradí.

Děkujeme, že jste Aurořinu cestu sledovali a fandili jí na každém kroku. Bez vaší pomoci bychom ji zachránit nikdy nedokázali.