Co vám prozradí kočičí srst o jejím zdravotním stavu
08. 08. 2024 - Krásná kočičí srst není jen o vzhledu a může nám toho o kočce hodně prozradit. Špatný...
Držíte právě v rukou maličký uzlíček, novorozené koťátko bez mámy a nevíte, co si s ním počít? Jak se správně postarat, aby se drobeček uzdravil a vyrostl ve velkou silnou kočku? Máme pro vás dobrou zprávu: už teď jste na dobré cestě! A my vám teď krok za krokem ukážeme, jak na odchov koťat, abyste úspěšně došli až do cílové rovinky…
0-1. týden | Novorozené kotě nemá žádné zuby, uši jsou malé a sklopené u hlavy, kotě neslyší, oči jsou zavřené, může mít ještě pupeční šňůru (sama po pár dnech odpadne). Drápky jsou neustále venku, neumí je zatáhnout. Mělo by se zvládnout vrtět. |
1 týden | Oči jsou stále zavřené, uši se pomalu rozevírají, drápky zůstávají venku. Kotě by mělo zvládnout držet hlavu nahoře a vrtět se. |
2 týdny | Kolem 8-12 dní věku většinou otevírá oči (nemusí poprvé otevřít obě naráz), ty jsou zatím modré. Uši jsou nahoře, ale maličké. Zuby ještě nemá žádné, drápky jsou neustále venku. Kolem 14 dní věku je už kotě trochu víc vzhůru a může zkoušet první pořádné krůčky. |
3 týdny | Koordinace je lepší, kotě pomalu chodí, ale ještě si nehraje. Má první maličké zoubky, ale ty ještě nejsou určeny ke kousání. |
4 týdny | Zlepšuje se zrak a sluch, dobře chodí a zkoumá okolí. Začínají se objevovat špičáky, stále ale nejsou určené ke kousání. V této době se obvykle naučí zatahovat drápky. |
5 týdnů | Kotě má zoubky i po stranách tlamičky, které jsou určené na jezení masa – znak připravenosti opustit mléko pro koťata. |
6-7 týdnů | Mění se barva očí z modré na jejich trvalou barvu. Kolem sedmého týdne začínají kocourům sestupovat varlata. |
Čtěte také: Koťátka v nouzi jsou všude kolem! Co dělat a jak jim pomoct?
Pro novorozená koťata stačí větší úložný box s dostatečně vysokými stěnami, látková přepravka a podobně. Přístup by měl být každopádně ideálně vždy shora. Do prostoru koťátkům můžete dát taky bezpečného plyšáka místo maminky, aby se cítila dobře.
Zhruba okolo 3 týdnů věku pak můžete přejít na ohrádku nebo výběh pro koťata/štěňata.
Počítejte s tím, že koťata dlouho nejsou připravená na volný pohyb po místnosti. A až na to konečně dojde, měla by být místnost bezpečná – neměly by v ní být kabely, místa, odkud by kotě mohlo spadnout nebo se tam zaseknout, věci, které by mohlo pozřít apod.
Prostor, kde se koťata pohybují, by měl jít také snadno dezinfikovat. To je obzvlášť důležité, když jsou koťata nemocná, protože pak je potřeba uklízet a dezinfikovat častěji.
Malá koťata dokážou tělesnou teplotu regulovat pouze tím, že se přisunou nebo naopak odsunou od zdroje tepla. Sama bez pomoci se nijak zahřát nedokážou. Zdroj tepla jim proto musíte zajistit vy. Použít můžete třeba:
Zdroj tepla vždy přikryjte nebo zabalte do deky, aby nebyl příliš horký. Dek si nachystejte víc, abyste je mohli každých pár dnů vyměnit a vyprat. Nechte také koťátku prostor, aby se od zdroje tepla mohlo v případě potřeby odsunout.
Teplo musíte udržovat neustále až do cca 4 týdnů věku.
U veterináře nebo ve zverimexu koupíte speciální směs určenou přímo pro potřeby kočičích miminek (my máme nejlepší zkušenosti s Royal Canin Babycat Milk). Jde o směs v práškové formě, která se míchá s vodou dle přiložených instrukcí.
Pouze v opravdu akutních situacích, kdy není jiná možnost, ho můžete na chvíli nahradit kozím1Don’t Feed Kittens Cow Milk! [@KittenLady]. Online. 2024. Dostupné z: YouTube, https://www.youtube.com/watch?v=KioNZzJ6LI4. [cit. 2024-06-04].. Jde ale skutečně o čistě nouzové řešení a kozí mléko v žádném případě není vhodné k dlouhodobému používání.
Nikdy nepoužívejte ani Sunar určený dětem, kondenzované mléko, klasické kravské nebo jiné mléko. Vhodné není ani tzv. mléko pro kočky – to je čistě pochoutka pro dospělé jedince. Dejte si proto pozor, abyste si ho omylem nespletli s mlékem určeným koťátkům.
Mléko se kotěti podává lahvičkou, opět koupíte lahev určenou speciálně pro koťata. Pro případ, že by to zkraje nešlo, si připravte i pár jednorázových stříkaček.
Hmotnost je jeden ze základních ukazatelů toho, jak koťátko prosperuje a může vás i upozornit na to, že je něco špatně. Koťata by nikdy neměla váhu ztrácet, jen přibírat. Hmotnost by neměla ani stagnovat a už to, že kotě váží dva dny po sobě stejně, značí, že může být někde problém.
Koťátka je potřeba vážit každý den a hmotnost si pečlivě zapisovat. Navíc se váha rychle mění a tu aktuální byste měli vždycky vědět i kvůli případnému dávkování léků. To samé platí i v případě, že jsou koťata s mámou.
Možná už doma máte vlastní kočičku nebo zachráněné kotě z jiného vrhu. Minimálně prvních 14 dnů byste je měli držet odděleně, případně i déle, pokud bude někdo z nich nemocný. Ideálně by měli být v jiných místnostech. Pokud to ale situace neumožňuje, pak stačí, aby alespoň nemohli žádným způsobem přijít do kontaktu.
Mezi kočkami se bohužel vyskytují nebezpečné kočičí nemoci a dokud nemáte jistotu, že jsou koťata zdravá, je kontakt mezi kočkami nebezpečný jak pro kotě, tak pro vaše kočky.
Pamatujte, že zákaz kontaktu se vztahuje i na věci a vybavení. Pro kotě a ostatní kočky byste měli mít vlastní hračky, deky, pelíšky atp. a vzájemně je nezaměňovat. Věci pro koťata ideálně vybírejte tak, aby se daly snadno dezinfikovat (vyberte dezinfekci, která je pro ně bezpečná). Před a po kontaktu s kotětem si taky vždy důkladně umyjte ruce.
A pro jistotu ještě zkontrolujte, že má vaše kočka platná očkování.
Na první pohled ideální řešení – najít pro opuštěné kotě náhradní kočičí maminku, která má zrovna vrh a kojí. Bohužel to ale ideální vůbec není. Při takovém postupu hrozí přenos nebezpečných infekčních nemocí z kotěte na kočku a obráceně.
Nemoci nemusí být kolikrát v první chvíli ani vidět, ale to neznamená, že nemůžou způsobit vážné problémy nebo i smrt. Navíc pokud bude nemocné nově příchozí kotě, nakazí nejen matku, ale i celý její vrh. Ve výsledku tak pro záchranu jednoho koťátka ohrozíte několik dalších, a to se opravdu nevyplatí… Obzvlášť, když koťátko můžete s trochou práce odchovat i vy sami!
Nesnažte se kotě za každou cenu léčit sami a nechte si pomoct. Nemocné nebo zraněné kotě vezměte na veterinu, aby se mu dostalo odborné pomoci. Třeba taková panleukopenie je pro koťátka hodně nebezpečná a pomoct může jen rychlý zásah veterináře, proto je potřeba všechno mimo normu řešit brzy. Veterinární péče může v podobných případech znamenat rozdíl mezi životem a smrtí.
Tohle samozřejmě platí, i když se problém vyskytne až později. Kdykoliv se vám nebude něco zdát, kontaktujte veterináře a poraďte se. Nepoužívejte jen tak něco, protože věci určené dospělým kočkám, pro jinou hmotnost apod. mohou kotěti naopak uškodit.
Pokud je koťátko po přinesení domů úplně studené nebo apatické, krmit ho je nebezpečné. V takovou chvíli nezvládne správně polykat a přisát se a hrozí vdechnutí potravy. Pokuste se ho proto nejdřív aspoň trochu zahřát, než s krmením začnete.
Pokud je koťátko viditelně vyhladovělé, může být nebezpečné dát mu naráz celou porci krmení. Moc jídla najednou může drobečka i zabít. Ideální je proto začít s menším množstvím a rozkrmovat postupně.
Koťata začínají samovolně vylučovat až kolem 3. týdne věku, některá dokonce i později. Do té doby proto potřebují vaši pomoc. Je to pro ně kriticky důležité stejně jako krmení nebo zahřívání.
Za normálních okolností máma koťátka olizuje a tím jim zároveň pomáhá i s vylučováním. Když mámu nemají, musíte ji zastoupit vy – nemusíte se ale bát, není to složité. Stačí vzít jemný papírový kapesníček a opatrnými krouživými pohyby přejíždět kotěti po spodní části bříška kolem vyústění pupeční šňůry a okolo močové trubice a konečníku, dokud se úplně nevyčúrá a nevykadí.
Tuto masáž provádějte před každým jídlem. Kapesníček můžete případně i navlhčit vlažnou vodou.
Nakonec kotě vždycky očistěte, a to i v případě, že vám na první pohled přijde čisté. Koťata jsou citlivá a zbytková moč je může „spálit“. K čištění můžete využít vlhčené ubrousky bez parfemace, navlhčený odličovací tampon apod.
Množství, které by mělo kotě vypít, závisí na věku a konkrétním mléku pro koťata. Tyto informace zpravidla najdete v instrukcích k danému kotěcímu mléku.
V prvé řadě si pořiďte lahev určenou koťatům, ne dětem. Některá mléka pro koťata lahvičku obsahují už v základu, takže není potřeba ji dokupovat zvlášť. Pro jistotu bude ale lepší, když budete mít připravenou ještě i druhou do zálohy.
Pokud musíte dudlík proděravět sami, před prvním krmením vyzkoušejte, že jde mléko ven, ale ne až moc překotně. Pozor si dejte taky na hrudky v mléku, které mohou lahvičku ucpat. Proti hrudkám vám pomůže třeba klasický shaker.
1. Masáž bříška a intimních partií, aby se kotě vyprázdnilo – močit by kotě mělo před každým krmením, kakat zhruba jednou denně
2. Samotné krmení
3. Očištění kotěte včetně bříška, ťapek
4. Vážení a zápis hmotnosti – u novorozených, nemocných a u koťat, která přechází na novou stravu, je nejlepší vážit před i po každém jídle, jinak ale stačí jednou denně
5. Návrat zpátky do tepla pelíšku
6. Zápis, jestli kotě u daného krmení kakalo
V prvních týdnech života se koťátka a jejich potřeby rychle mění. Péči je proto potřeba přizpůsobovat tomu, jak rostou.
Koťata ještě nemají dávicí reflex, takže buďte u krmení obzvlášť opatrní. Pokud kotě v této fázi ještě nezvládne lahvičku, můžete ho krmit pomocí stříkačky. Píst je ale potřeba stlačovat co nejméně a krmit opravdu jen po kapkách. V opačném případě hrozí, že kotě mléko vdechne. Stříkačky nepoužívejte opakovaně, na každé krmení si vezměte novou – opotřebované stříkačky vám mohou mimo jiné proklouznout a stlačit se víc, než chcete.
Většinu dne i noci koťátka prospí a potřebují mít u sebe neustále zdroj tepla.
Stále potřebují neustálý zdroj tepla.
Ještě pořád krmte pomocí lahvičky. Koťátkům sice rostou první zoubky, ale ty jsou určené k čištění srsti, ne kousání potravy. I nadále potřebují mít u sebe zdroj tepla.
Od 3 týdnů začínají být koťata víc vzhůru a jsou zvědavější, takže je můžete přesunout do větší ohrádky.
Kolem tohoto období přidejte nízký záchůdek (musí se do něj dobře dostat) s bezpečným stelivem bez parfemace, které nehrudkuje. S vylučováním jím zároveň dál pomáhejte, a to až do doby, kdy uvidíte, že záchod pro kočky používají nebo se jim alespoň stávají „nehody“ na dečce i bez vašeho přičinění. Koťata mají přirozený instinkt zahrabávat svoji nadílku, ale pokud to nějaké nedělá, můžete mu napovědět tím, že jemně zahrabete v kočkolitu jeho tlapkou.
Pomaličku můžete zkusit zařazovat konzervy pro koťata nebo kapsičky. Už dál nepotřebují vlastní zdroj tepla, pokud v místnosti není zima.
V tomto věku už většina koťat používá záchod a vylučuje samostatně. Pokud tomu tak není, tak dál pokračujte v masážích bříška a intimních partií před každým jídlem.
Koťátka si teď taky začínají hrát.
Teď už téměř s jistotou můžete začít přecházet z mléka na kapsičky/konzervy pro koťata. Pokud kotě takto ještě nezvládne sníst dost, tak dál dokrmujte i pomocí lahve. Do výběhu také přidejte misku s vodou.
V tomhle věku už máte doma opravdovou mini kočku – hraje si, pobíhá, sama se myje, sama chodí na záchod.
Hlídejte, že kotě jí. Přístup k jídlu mu nechte neustále.
Čím menší kotě, tím častěji potřebuje krmit a to bez ohledu na to, jestli je zrovna den, noc nebo venku padají trakaře. Věřte ale, že těch pár týdnů nočního vstávání není nic vedle vědomí, že jste nějakému chudáčkovi zachránili život.
Koťátko každopádně nemůžete nechávat dlouho o samotě. Pokud doma nemáte nikoho, kdo by vás v péči zastoupil, počítejte, že ho nejspíš budete muset brát s sebou všude, kde je to možné.
Může se stát, že kotě je sice ve věku, kdy by pořád mělo pít z lahve, ale má s tím problémy. V takovou chvíli nejprve zkontrolujte, že děláte všechno správně. Například:
Pokud jste přesvědčení, že děláte všechno správně, ale kotě ani tak nechce pít, můžete zkusit následující:
Pokud kotě nepolyká, protože mu to vysloveně nejde nebo nepomohl žádný z výše uvedených postupů, kontaktujte veterináře. Hodně slabé kotě, které sotva spolkne kapku, může potřebovat odbornou péči, kterou mu doma poskytnout nedokážete.
Stejně jako u dětí, i každé kotě je úplně jiné a do určité míry se vyvíjí svým vlastním tempem. Obecně vhodná chvíle bývá u zdravých koťat nejčastěji kolem 4 nebo 5 týdnů věku – poznáte to podle toho, že má kotě zoubky už i po stranách čelisti.
Správné načasování je klíčové. Pokud začnete stravu měnit příliš brzy, můžete se koťátku zhoršit zdravotní stav, protože ještě není schopné novou potravu dobře strávit. Pokud ale budete naopak čekat zbytečně dlouho, hrozí, že kotě nebude mít z mléka dostatek živin, případně taky může rozkousat a spolknout kus dudlíku.
Důležité je měnit stravu pomalu, postupně a zprvu spíš tak na ochutnání. Vybírejte kapsičky nebo konzervy určené pro koťata, aby měly správný poměr živin. Až bude jíst kotě bez problémů, přidejte mu do výběhu i mělkou misku s vodou.
I po změně stravy pokračujte v pravidelném vážení kotěte, abyste měli jistotu, že dál přibírá a prospívá. Nebojte se případně ještě vrátit k lahvičce nebo kotě souběžně dokrmujte.
Stává se, že má kotě při změně stravy lehký průjem. Pokud by ale náhodou trval déle než dva dny, kontaktujte veterináře.
S přiměřenou silou poklepejte kotěti dlaní na žebra na boku.
Dál pečlivě sledujte, že dobře dýchá, nechová se jinak a váha je v pořádku. Pokud se něco z toho změní, navštivte veterináře. Vdechnutí jídla je nebezpečné, může vést třeba i k zápalu plic nebo úmrtí.
Pokud jednomu kotěti něco je, oddělte ho prozatím od ostatních.
Někdy se stává, že se pod ještě neotevřenýma očima hromadí hnis a zavřené oko je nateklé, hnis z něj vytéká apod. Tento stav je potřeba řešit co nejrychleji, protože při zanedbání problémů může kotě i oslepnout. Zajděte proto k veterináři, který oko vypláchne a předepíše antibiotika do očí.
Typicky třeba rýma. To může být i jeden z důvodů, proč kotě správně nesaje – při pití z lahvičky dýchá nosem, a když je ucpaný, tak to nejde. Rýma u kočky se pozná podle zalepených očí nebo soplů u nosu. Poraďte se s veterinářem, který kotěti pravděpodobně předepíše antibiotika.
Správná barva moči je průzračná nebo světle žlutá. Tmavá barva značí nedostatek vody v těle, což je pro koťata nebezpečné. Dehydrataci poznáte i podle vybledlých dásní.
Když je jen mírná, přidejte do kapsičky trochu vody (pokud už je kotě jí) nebo zkuste mléko pro koťata smíchat s náhradou elektrolytů. Vážnější stav ale musí vždy řešit veterinář. Stejně tak kontaktujte veterináře, pokud kotě nečúrá.
Normální stolice je u kotěte, které je na kotěcím mléku, hořčicově žlutá a měkká, ale přitom zformovaná (tzn. má tvar). Hnědou barvu stolice získává až při přechodu na klasické krmivo.
Průjem nevěstí nic dobrého a je potřeba ihned vyhledat veterináře. Na vině může být stres, bakterie, viry, špatné jídlo, paraziti (nezapomínejte proto hlídat, kdy je čas na šetrné odčervení koťat)…
Kromě návštěvy veterináře také zkontrolujte, že má mléko správnou trvanlivost, je správně skladované, nemícháte ho moc dlouho dopředu apod.
Průjem kotěte může přijít i při změně stravy, v takovém případě by se ale měla stolice během 2 dnů srovnat. Pokud už koťata používají záchůdek, vybírejte ho několikrát denně, aby v průjmu zbytečně neťapala.
Jeden den, kdy kotě nekakalo, ještě není důvod k panice, jen ke zpozornění – samozřejmě pouze za předpokladu, že jinak je v pořádku. Pokud je kotě nafouklé a naříká, poraďte se s veterinářem. Nepoužívejte projímadlo.
Blechy sice nejsou první věc, kterou byste měli u zraněného nebo vysíleného kotěte řešit, ale v žádném případě je nepodceňujte. Sají totiž krev, což může u malých drobečků snadno vést k anémii.
U moc malých koťat se ještě nemůžou používat klasické přípravky proti blechám, proto kotě jen opatrně vykoupejte například v dětském šamponu, důkladně vysušte a co nejrychleji vraťte zpátky do tepla.
Čtěte také: Chystáte se na návštěvu veteriny? Tipy jak mazlíčkovi zajistit tu nejlepší péči
Koťata bez maminky, která byla odchovaná na flašce po boku člověka, nikdo nikdy nenaučil, jak se venku chovat. Neumí vyhodnotit nebezpečí, neví, že se musí vyhýbat větším zvířatům nebo jak si ulovit potravu. A už se to ani nikdy nenaučí! Pro takovou kočku je volný přístup ven prakticky rozsudkem smrti.
Pokud chcete kočce i tak zajistit přístup ven, úplně nejlepším řešením je vybudování zabezpečené voliéry. Pokud bydlíte v bytě a nemáte zahradu, můžete taky zkusit brát kočku ven na kšírách a vodítku. Ale upřímně – kočky, které život venku nikdy nepoznaly, po něm ani netouží. Bohatě jim stačí, když jim zajistíte dostatek vybití a zábavy doma v podobě škrabadel, hraček a podobně.
I přes veškerou snahu a nejlepší péči se někdy záchrana kotěte bohužel nepodaří. Stává se to i zkušeným pečovatelům, kteří už za sebou mají spoustu odchovaných koťátek, pro která všechno dobře dopadlo.
Ztráta koťátka nebo jakéhokoliv zvířátka je vždycky těžká, ale pamatujte, že to i tak mělo cenu. Koťátko díky vaší pomoci stačilo alespoň na chvilku poznat i něco dobrého, někoho, kdo ho měl rád a na tom záleží.
A to je pak ten nejlepší pocit! Záchrana zvířat má smysl a ten drobeček, kterému jste pomohli, vám vaši laskavost nikdy nezapomene. Vždyť právě díky vám může běhat, hrát si a užívat si svět kolem.
Čtěte také: Proč je důležité kastrovat kočky – a nejen pro jejich zdraví
08. 08. 2024 - Krásná kočičí srst není jen o vzhledu a může nám toho o kočce hodně prozradit. Špatný...
31. 07. 2024 - Je v pelíšku vaší kočky či psa mokro? Zanechává za sebou mazlíček kapky nebo loužičky?...
01. 06. 2024 - Rodiče, děti a zvířata – to je celkem běžný popis mnoha rodin. Není se čemu divit,...
16. 05. 2024 - Psí srst nám toho dokáže o pejskovi hodně prozradit a často podle jejího stavu poznáme, že...
Přihlaste se k odběru zvířecích novinek, které vás dojmou i zahřejí na srdci.