Jak poznat, že nastal čas nechat zvíře odejít

Nikdo na to nechceme myslet. Tím spíš, že spousta z nás svého mazlíčka bere jako součást rodiny. Jenže nikdo není nesmrtelný a bohužel se jen málokdy stane, že by zvířátko odešlo poklidně ve spánku. I když život psa či kočky nezkrátí vážný úraz, s přibývajícím věkem se často kupí zdravotní problémy a majitele tak čeká těžké rozhodování, jestli už nenastal čas se se svým přítelem rozloučit. Jak poznat, že je čas nechat zvíře odejít?

Kdy nechat zvíře odejít?

Zvíře má vážné zranění nebo jiný akutní problém, který nelze vyřešit

I když v Handipetu sami bojujeme, dokud je sebemenší naděje, jsou bohužel případy, kdy už žádná šance na zlepšení není. Pokusy o léčbu by pak často jen oddalovaly nevyhnutelný blízký konec a zvířátko by pouze trpělo. V takových chvílích je navíc potřeba rozhodovat se rychle.

Špatná kvalita života

Pokud zvíře trpí a není možné, že by to v budoucnu bylo jinak, může být čas uvažovat o eutanazii. Samozřejmě sem nepatří případy, kdy je jen o dočasné nepohodlí během léčby nebo rekonvalescence po náročné operaci, po kterém se očekává návrat k normálnímu spokojenému životu.

Špatná kvalita života se zkoumá podle různých faktorů, například:

• Bolest – daří se bolest u psa nebo kočky úspěšně potlačovat?
• Přijímání potravy a vody – má zvířátko chuť k jídlu? Jí samo, nebo je potřeba ho krmit? Jí a pije dostatečně?
• Radost – dává zvířátko najevo radost nebo zájem o věci (např. hračky) a lidi?
• Tělesné funkce – zvládá zvíře samo bez problémů dýchat,zpracovávat potravu apod.? Netrpí častými záchvaty?

Mezi znaky špatné kvality psího a kočičího života může dál patřit také: 

• Odtažitost
• Neklid
• Neschopnost zaujmout pohodlnou pozici
• Žádná energie a časté ležení na klidném místě (nezpůsobené stářím)
• Močení a kálení bez kontroly, pes/kočka často zvrací po jídle nebo pití

U všech těchto bodů jde o škálu (jak špatné to v dané oblasti je) a záleží i na konkrétní situaci.

Třeba kočička Rozárka mohla nějakou dobu přijímat potravu pouze skrz žaludeční sondu, protože se kvůli vrozené vadě nebyla schopná sama normálně najíst – ale o znak špatné kvality života nešlo, byla dál veselá, hravá a nijak netrpěla. Navíc byl tento stav jen dočasný a po operaci se vše vyřešilo. Totéž platí o ochrnutých a inkontinencích zvířatech, která potřebují vymačkávat močový měchýř, ale střeva a močové ústrojí jim jinak fungují dobře.

Uvedené body proto berte spíš jako návod, nad čím vším se zamýšlet. Může vám to pomoct uvědomit si, v kolika ohledech na tom mazlíček je (nebo naopak není) špatně. Také je důležité zvážit, jestli nejde jen o následek něčeho, co se dá vyléčit.

Dobré a špatné dny

Pokud špatné dny převažují ty dobré a zvířátko už nedává najevo zájem o svět a radost ze života, léky ani nic jiného nepomáhá a není možné, že se jeho stav časem zlepší, je pravděpodobně načase začít o eutanazii uvažovat. Vše samozřejmě nejprve důkladně proberte s ošetřujícím veterinářem, který vám poradí.

Pokud se vám něco nezdá nebo jen chcete mít větší jistotu, konzultujte situaci i s někým dalším. Můžete se obrátit třeba na jiného veterináře nebo na někoho, kdo má s péčí o zvířata velké zkušenosti, typicky třeba lidi ze spolků a útulků. Rádi vám poradíme i my, stačí se ozvat na některý z uvedených kontaktů. Někdy se bohužel stává, že někteří veterináři doporučí eutanázii i v případech, kdy vůbec není nutná. Děje se to například u některých vážnějších zranění nebo handicapů, které jdou ale ve skutečnosti řešit nebo zvířátku nebrání v prožití šťastného života (slepota, inkontinence, ochrnutí, chybějící končetina…). Proto nic nepokazíte, pokud požádáte o názor někoho dalšího, kdo má v dané oblasti zkušenosti.

Jak poznat ten správný okamžik?

Svého mazlíčka znáte nejlépe vy. Výše zmíněné body a porada s veterinářem vás můžou trochu navést, ale nakonec vy sami poznáte tu chvíli, kdy se situace zlomí a zvířátko je připravené odejít.

Můžete mít obavu, abyste to poznali včas a nečekali třeba moc dlouho. Pamatujte, že neexistuje jedna jediná chvíle, mimo kterou je vše špatně. Může jít o rozmezí v rámci hodin, ale i dnů, týdnů nebo dokonce měsíců. Nejspíš nikdy na odchod mazlíčka nebudete úplně připravení, ale právě proto je hlavní rozhodovat se podle toho, co je dobré pro něj.

Eutanazie je způsob, jak ukončit trápení důstojně, bezbolestně a s možností se rozloučit. Jde o poslední způsob, jak zvířátku pomoct, když už nic jiného není možné.

Průběh eutanazie

Rozhodnout o eutanazii je samo o sobě těžké, ale může pomoct, když člověk ví, co se přesně bude dít. Pokud máte obavy, aby vše proběhlo správně, proberte je s veterinářem a dopředu si řekněte, jak konkrétně to bude probíhat v případě vašeho zvířátka. Můžete se také podívat na hodnocení veterinářů na internetu, jestli v nich někdo nesdílel i svou zkušenost s eutanazií zvířátka u konkrétního lékaře.

Někteří veterináři umožňují uspání psa či kočky doma, stačí se zeptat. Pokud to váš veterinář nedělá, můžete se zkusit porozhlédnout i jinde. Eutanazii doma umožňuje například veterinární záchranná služba Pet-Medic a Pet-Pieta. Zvířátko může být v domácím prostředí klidnější a uvolněnější. Obzvlášť, když mu nachystáte oblíbený pohodlný pelíšek, deku nebo třeba i hračky, které má rad.

Ať už se rozhodnete pro eutanazii doma nebo na veterině, nebojte se poprosit někoho ze svých blízkých o podporu, pokud ji potřebujete. Když to je možné a zvířátko ještě zvládne trochu jíst, můžete mazlíčka předchozí den rozmazlovat třeba jeho oblíbeným a klidně i nezdravým jídlem.

Častou obavou je, aby při eutanazii mazlíček netrpěl. Eutanazie je naštěstí úplně bezbolestná.

Co se děje při eutanazii?

Postup se může případ od případu trochu lišit, proto je dobré si předem vše projít a ujasnit s veterinářem, který bude eutanázii provádět. Pro představu postup vypadá zhruba následovně:

Na samém začátku se veterinář obvykle ujistí, že není jiná možnost, jak zvířátku pomoci – že bolest nelze tlumit, neexistuje léčba nebo jde o neřešitelný vážný úraz a zvířátko by se trápilo. Potom zvířátko uspí stejně, jako kdyby šlo na operaci. Některá zvířátka mohou reagovat na jehlu, je to ale spíš jen štípnutí. Ve spánku, kdy už pejsek nebo kočička nic necítí, se aplikuje látka, která zastaví srdce. Může se stát, že sebou mazlíček ještě zacuká nebo zalapá po dechu, ale to je už jen projevem „vypínání“ těla. Veterinář by se měl na konci ještě přesvědčit, že už nejsou slyšet žádné údery srdce.

Je na každém z nás, jestli u eutanazie bude, nebo v průběhu odejde, protože situaci nezvládá. Můžete zůstat třeba jen do chvíle, než zvířátko usne, aby cítilo vaši přítomnost. Po usnutí už mazlíček okolí nevnímá. Zvířátko může uklidňovat, že jste s ním. Pokud vás ale vyloženě pohltí panika, kterou byste tak přenesli i na něj, nenuťte se k tomu zůstat a nevyčítejte si, když odejdete.

Co přijde po smrti zvířátka?

Poslední rozhodnutí je, co udělat s tělíčkem zvířátka. Pokud je to možné, snažte se to promyslet už předem, protože v žalu na to možná nebudete mít myšlenky.

Tělíčko si můžete vzít domů a vytvořit hrobeček pro psa či kočku na zahradě. Bohužel tato varianta není možná, pokud mělo zvířátko nějakou nebezpečnou nakažlivou chorobu. Jinak stačí dodržet pár drobností, které stanoví zákon, pro správné pohřbívání psa či kočky. Jde třeba o to, aby se nekontaminovaly vodní zdroje a kopalo se dost hluboko.¹KASTLOVÁ, Romana. Eutanázie – poslední projev lásky…. Online. ANIMAL HOPE veterina. 2015. Dostupné z: http://www.animal-hope.cz/clanky/eutanazie.html. [cit. 2024-10-25]. Pohřbít mazlíčka můžete nechat i na zvířecím hřbitově.

Další možností je individuální zpopelnění, tedy kremace čistě vašeho zvířátka. Popel následně můžete rozprášit na povolených místech, nechat si ho doma v urničce nebo třeba nechat vytvořit smuteční šperk s popelem či srstí nebo dekoraci.

Pokud se rozhodnete, že mazlíčka nechcete pohřbít a ani nemáte zájem o individuální zpopelnění, zbývá hromadná kremace domácích mazlíčků, po které žádný popel nezískáte.

V případě, že potřebujete na rozmyšlení víc času, bývá možné tělíčko na krátkou dobu nechat na veterině, kde ho uchovají v chladu.

Čtěte také: „Duhový most“: proč o něm mluvíme při ztrátě mazlíčka?

Jak se s rozhodnutím a ztrátou vyrovnat? Aneb co dělat, když umře pes či kočka

Rozhodnutí o eutanazii a samotný odchod zvířátka bolí a často se navíc dostaví i pocity viny. Výčitky po smrti psa nebo kočky, které má majitel vůči sám sobě, nejsou nic neobvyklého a může být obtížné se s nimi vyrovnat. Je důležité své pocity pochopit, abyste se místo toho mohli soustředit na truchlení.

Vyrovnání se s nejčastějšími otázkami, které si lidé kladou, když musí nechat zvíře odejít

Neměl jsem s eutanázií ještě počkat?

Všichni chceme doufat v zázrak. Ale právě proto, že jde až o poslední možnost, nejspíš k eutanazii u vážně nemocného nebo zraněného zvířátka moc brzy nedošlo. Nešlo o uhašení naděje, ale o vysvobození.

Nezradil jsem ho/ji tím?

Určitě ne. Dělali jste všechno pro to, abyste mazlíčkovi pomohli a k tomu bohužel někdy patří i eutanazie.

Nehrála roli sobeckost?

Péče o nemocné zvířátko je náročná časově, emočně i finančně. Můžete mít proto pocit, že jste se rozhodli sobecky a vysvobodilo to spíš vás. Ale sobecké by bylo naopak to, kdybyste nechali trpící zvířátko bez šance na zlepšení dál trápit.

Morální hledisko

Možná vás trápí i morální hledisko eutanazie jako takové, například kvůli víře. Nicméně mezi povinnosti majitele patří zařídit, aby mazlíček netrpěl a eutanazie existuje právě z toho důvodu.

I když se objeví pocity viny a další negativní emoce, neznamená to, že jste rozhodli špatně. Naopak: tyto emoce cítíte právě proto, že jste svého mazlíčka milovali a jeho ztráta bolí.

Co může pomoct k vyrovnání se se ztrátou

Mluvte o svých pocitech

Ať už u terapeuta, v rámci rodiny nebo s někým, kdo zažil podobnou situaci nebo má vlastní zvířátko, takže lépe pochopí, co prožíváte. Emocionální podpora někoho blízkého může pomoci i přímo u eutanázie jako takové. Nemusíte na to být sami, dovolte si o někoho se opřít.

Poslední rozloučení

Pohřeb mazlíčka nebo rozptýlení jeho popela může pomoct v sobě celou věc uzavřít. I u nás existují krematoria pro zvířata, která nabízí možnost obřadu v rámci rozloučení se psem nebo kočkou. Patří mezi ně například zvířecí krematorium Kerberos a další, najdete je na internetu.

Pokud byste preferovali pohřeb, ale nemáte vlastní zahradu, podívejte se, kde máte nejbližší zvířecí hřbitov. Můžete si nechat vytvořit i náhrobek pro psa či kočku.

Památeční předměty

Památka na pejska či kočičku může mít podobu také i různých dekorací do bytu nebo pietních šperků. Do předmětů může být zakomponované malé množství popela nebo srsti (například přívěsek nebo prsten s popelem). Možností je také otisk tlapky nebo čumáčku – některé upomínky tak zvládnete vyrobit dokonce i sami doma, pokud o to nechcete žádat firmu nebo veterináře. Případně si i kdykoliv v budoucnu můžete nechat vyrobit různé předměty s podobiznou zvířátka.

Někdo ale naopak nějakou dobu nesnese mít doma cokoliv, co mu mazlíčka připomíná. Pokud se to týká i vás, můžete použitelné věci nabídnout organizaci, která pomáhá zvířatům v nouzi, a zeptat se, jestli by něco z nich ještě nevyužili. Vědomí, že tak člověk podpořil pejsky a kočičky bez domova, může alespoň trochu pomoct.

Další zvířátko?

Můžete se rozhodnout, že už žádné zvířátko nechcete a je to v naprostém pořádku. Stejně tak můžete chtít svou lásku naopak dávat jiným zvířatům. Není nutné hned adoptovat nového mazlíčka, pokud se na to ještě necítíte. Místo toho můžete nabídnout dočasnou péči nějakému zvířátku bez domova nebo začít pomáhat pejskům a kočičkám v útulcích a spolcích, které se o ně starají.

Vše záleží na vás. Ať už bude vaše rozhodnutí jakékoliv, neznamená to, že byste svého chlupáče někým nahrazovali, nebo byli naopak sobečtí, pokud už vlastní zvířátko znovu nechcete.

Zármutek prožíváme každý jinak

Je v pořádku brečet stejně jako s úsměvem vzpomínat na společné chvíle. Každý prožívá zármutek jinak. Neexistuje ani žádná časová lhůta, po které by měl smutek vymizet.

Nebraňte se svému zármutku. Je v těchto chvílích přirozený, a dokonce je důležitou součástí vyrovnávání se se ztrátou mazlíčka, který byl součástí rodiny. Samozřejmě, že bude potřeba čas, samozřejmě, že to bude bolet.

Eutanázie psa či kočky je projev lásky a důstojný odchod ten poslední dar, co mazlíčkům můžeme dát. A prožité roky vám nikdy nikdo nevezme.

Péče o psa Péče o kočku