Péče o slepého psa

Slepota je jeden z nejčastějších psích handicapů, ale naštěstí nemění chlupáčovu schopnost mít šťastný a spokojený život. Ani péče o slepého pejska se vlastně tolik neliší od péče o psa, který vidí. Existují ale určité kroky, které mazlíčkovi vše ulehčí.

Veterinář jako první zastávka

Připadá vám, že váš pejsek špatně vidí? Chová se jinak, vráží do věcí nebo je dokonce nějaká změna vidět přímo na očích? V tom případě nejprve navštivte veterináře. V některých případech je možné, oslepnutí ještě zvrátit, pokud přijdete včas. Pokud to nebude ten případ, pan doktor alespoň zkontroluje, že je zvířátko jinak zdravé, což je nakonec to nejdůležitější.

Přečkejte první týdny

Slepý pes si nakonec na nový stav zvykne. Ze začátku ale samozřejmě bude skutečnost, že už nevidí, náročná pro něj i pro vás.

Pokuste se mu tohle přechodné období co nejvíce ulehčit. Hlavně tak, že se mu budete snažit dodat sebevědomí. Zvířátka jsou vnímavá, a když pejska budete litovat, spíš mu to uškodí, než pomůže.

Mazlíček může být ze začátku bázlivější a schoulenější, případně se mu může rozvinout i separační úzkost. Když se ale na všem správně zapracuje, čekají vás další roky šťastného a spokojeného soužití.

Pár kroků, které vše usnadní

Neměňte umístění vybavení

Základní poučka pro domácnost slepých lidí platí i u zvířátek. Nechte nábytek i vybavení pro mazlíčka na jednom místě, abyste ho zbytečně nemátli přesuny. Bude tak pro zvířátko snazší naučit se cestu.

Snažte se omezit nečekané překážky

Zvířátko nevidí, a tak si ani nevšimne věcí, co na podlaze původně nebyly, dokud do nich nevrazí. Ať už jde o hračky odložené dětmi nebo něco jiného, snažte se takové věci omezit.

Vy si zase při procházení místností můžete třeba pobrukovat a dát mu tak vědět, kde zrovna jste.

Venčení a procházky

U slepých pejsků je samozřejmě potřeba dávat větší pozor na okolí i to, kam pejsek jde. Je nutné naučit je nechat se od vás víc vést, aby například poznali, že když na vodítko vyvinete lehký tlak doleva, půjde se teď doleva.

Užitečné je také naučit pejska základní povely, které procházky usnadní (například povel k zastavení se). Zároveň je také potřeba chlupáče více chránit před jinými zvířaty, protože slepý pes nevidí jejich varovné signály, ani že se k němu blíží.

Pokud byl pejsek dříve zvyklý chodit na procházky bez vodítka, teď už ho raději mějte jen na něm.

Snažte se poskytnout pejskovi pocit klidu

Pokuste se příliš nedělat náhlé hlasité zvuky, jejichž původ hned nepozná a může se tak polekat. Promluvte na něj už z dálky, aby se nevylekal, když ho třeba zčistajasna pohladíte. Když budete odcházet z domu, můžete mu pustit třeba rádio. Absence ticha může pomoct, aby se cítil o něco lépe.

Jak seznámit slepého psa s novým prostředím?

Pěstujte v psovi samostatnost

Vyplašenější je právě proto, že teď doma necítí jistotu. Namísto přenášení z místa na místo mu dovolte zorientovat se a naučit se doma chodit samostatně. Při první „prohlídce“ ale pejska můžete provést po domě na vodítku. Pokud ho někam budete přenášet, snažte se ho vrátit na místo, odkud jste ho zvedli, to mu usnadní zorientování se.

Zkontrolujte bezpečnost domu a zahrady

Ujistěte se, že doma nebo na zahradě není nic nebezpečného. Jde hlavně o místa, kam by pejsek mohl spadnout – schody, bazény apod.

Schody minimálně zkraje pro jistotu zataraste dětskou zábranou, aby z nich chlupáč nespadl. Později se ale může opatrně naučit po nich znovu chodit.

Dávejte si také pozor na útěk. Kontrolujte dveře a okna nebo jestli zahrada nemá díry v plotě.

Bonusové tipy

Pokud máte tu možnost, pejskovi pomůže začít s opětovným průzkumem domu v jedné místnosti, než si trochu zvykne.

Naučit se rozpoložení domu mu ulehčí i to, když každá místnost bude mít jiný povrch podlah (nebo nějaký kousek jiného povrchu u dveří) anebo budou dveře navoněné různými pachy.

Nezapomeňte o nejdůležitějších věcech informovat i návštěvy.

Slepota u psa není žádná tragédie

Psi se umí se slepotou sžít tak, že u některých byste po nějaké době ani na první pohled neřekli, že nevidí. Můžou být dál šťastní a užívat si života, jen jim k tomu musíme dát šanci.

Když nebudeme přehnaně ochranářští a umožníme jim dál žít skoro jako dřív, nejspíš se po prvních pár týdnech, kdy potřebují o trochu více pomoci, všechno v podstatě vrátí do starých kolejí a budete mít dál šťastné zvířátko.