Prdík – ustrašené klubíčko neštěstí

Tenhle miláček s krásnýma očima dostal jméno Prdík. Mysleli jsme, že to bude jen taková přezdívka a že časem se pro něj najde nějaké vhodnější jméno. Jenže jak už to bývá, netrvalo dlouho a všichni si na Prdíka zvykli. Přišel k nám spolu s fenečkou Dinky. Zatímco Dinky se brzy osmělila, Prdík se dlouho nemohl rozkoukat. Oba se k nám dostali z přemnožené smečky. Případu se ujal jiný spolek, se kterým spolupracujeme a nabídli jsme jim pomoc s umístěním některých pejsků.

Jaké udělal pokroky?

Pejsek byl opravdu velmi plachý a zpočátku se snažil být doslova neviditelný. Bál se ruky, lidem nevěřil a už vůbec by se od nich nenechal třeba docela obyčejně zvednout. V azylu se bohužel nikdy nemůže zvířátku dostat takové pozornosti, jakou by mělo ve své vlastní rodině… Doufali jsme, že se pro něj brzy najdou obětaví a milující páníčci. Prdík je ještě mladý pejsek, věřili jsme mu, že z něj určitě vyroste velký šikula. Ostatně, piškoty se naučil loudit rychle.

Prdík našel nový domov!

Máme obrovskou radost, že Prdíka nakonec potkalo takové štěstí. Našel totiž báječnou dočasnou péči, kde ho čekali hned tři psí kamarádi a hlavně laskavá a starostlivá panička. A tak měl konečně šanci začít se na světě trošku rozkoukávat. Brzy pochopil, že lidská ruka ho pohladí, že panička ho nakrmí a že jí může lézt do postele a krást deku. Dostal i nové jméno – teď je z něj Tomík. A to nejlepší nakonec? Z dočasné péče se stal jeho nový skutečný domov! To se tak někdy stává, že už se dočasní páníčci se zvířátkem nedokáží rozloučit… Moc ti to přejeme, broučku.