Už při prvním pohledu na Emila se v nás něco zlomilo.
Ipsinčina maminka začala chodit na krmné místo v Praze a postupně se začala vynořovat i její malinká koťátka. Bohužel, než se je podařilo odchytit, tak jedno zemřelo a druhé zmizelo… Jen poslední Ipsinka měla štěstí a dostala se do bezpečí. My jsme ji přijali do péče od spolku, který ji zachránil.


Zpočátku byla Ipsinka velmi bázlivá, ale postupně se rozkoukala. Teď už je v dočasné péči jako doma, hraje si s kočičími kamarády a chodí se mazlit s dočasnými pečovateli. Díky dobrému jídlu se už krásně spravila a dál přibírala a rostla jako každé normální koťátko.
Ipsinku bohužel později potrápily herpesvirus a mykoplazma. Během léčby a všech návštěv na veterině byla moc šikovná a nakonec se bez následků uzdravila.


Ipsinka našla domov
Když už byla Ipsinka zdravá, kastrovaná a očkovaná, tak přišel čas dát dočasné rodině sbohem a vyrazit za novým dobrodružstvím do osudového domova. Adoptovala si ji skvělá rodina, u které Ipsinka našla všechno, co by si mohla přát – včetně nového kočičího kamaráda. Měj se krásně, zlatíčko!


