Za veselým úsměvem ukrývá zraněnou duši.
Fiskars byla kočička, kterou jsme přijali do dočasné péče, protože čůrala doma do postele a na místa, kam to prostě nebylo vhodné. I když majitelka udělala všechno, co mohla (vyloučení zdravotních problémů, výměna podestýlky, posunutí záchodků, etc.), problém nevyřešila. A tak jsme si řekli, že to s Fiskars zkusíme a uvidíme. Buď to bude typická kočka, co chce být venku nebo je tam nějaký hlubší problém jejího nepochopení.
Fisky se rozhodla sama. Venkovní kočka z ní nikdy nebude, protože se vůbec ničeho nebojí. Ani psů, ani lidí, ani aut, ani letícího pterodaktyla – toho by zkusila ještě ulovit. No a kupodivu se nebojí ani kšírů a to vůbec.
Některým kočkám dáte kšíry a ony upadnou na zem a dělají, že nemohou chodit. Tak tady to vůbec nečekejte. Fisky dostane kšíry a už letí na vodítku do auta, protože to znamená, že se jede na výlet. Potom z něj vyskočí a prochází se po světě. A když už toho má dost, tak se vrátí zpátky a zalehne v autě a rozhodne, že se jede už domů.
Chodila na procházky i se psy. Sice jí to občas trvalo, přece jen je to kočka a přemýšlí, jestli opravdu chce jít dopředu, doleva nebo doprava, ale nakonec jde prostě se smečkou.
Pokud jde o ten záchůdek, ten potřebovala mít v soukromí, čistý, daleko od ostatních. Potřebovala mít prostě klid. Taky musela mít škrabadla na správných místech, jakmile se dostala do stresu, musela mít možnost se někde uvolnit, ať už hračkou nebo škrabáním na škrabadle.
A jakmile jsme všechno tohle vyzkoumali, nehody úplně ustaly. Psychika je u koček prostě velmi důležitá. Fisky bylavelmi inteligentní, vynalézavá a svérázná, potřebovala jiný než běžný přístup.
Fiskars našla domov
Fisky byla úžasná kočička a proto jsme pro ni také nehledali nic míň než minimálně stejně úžasný domov. A nakonec se podařilo!
Fiskars do nové rodiny odcházela jako úžasná, hodná, mazlivá a 100% čistotná kočička se srdíčkem plným lásky. Do svých nových páníčků se brzy zamilovala a my pevně věříme, že ji s nimi čeká opravdu krásný život.