Nemocně kotě si přehazovali jako horký brambor...
![](https://www.handipet.org/hp-content/uploads/2022/09/dean-906x476.png)
Odtud putoval k nám. Měl najít naději, štěstí, svou rodinu. Místo toho jsme ho museli doprovázet za duhový most. V posledních týdnech svého života toho moc nepotřeboval. Mazlit, brát léky na bolest, chodit občas ven a zase jen a jen mazlit. Přesto se nikdo, ke komu by mohl skutečně patřit, nenašel.
Staří psi nemusí být nároční. Možná s nimi neprožijete dalších deset let, ale stanete se jejich anděli, posledními lidmi, od kterých mohou dostat lásku a věrnost. V útulcích je mnoho starých psů, už nemají čas čekat v kotci roky na ty pravé… mají jen pár týdnů života. Hledají oporu v něčem jiném než v mříži a boudě.
![](https://www.handipet.org/hp-content/uploads/2017/08/20726976_1909770646016643_1709289509_o-1024x680.jpg)
![](https://www.handipet.org/hp-content/uploads/2017/08/20747578_1909770609349980_783675373_o-1024x680.jpg)
Co je pro nás naprosto nepochopitelné je, že se staří psi do útulků vůbec dostávají. Proč máme být jejich převaděči právě my? Proč s nimi nejsou ti, kterým po mnoho let stál pes po boku jako nejlepší a nejvěrnější přítel? Kdo jsme my lidé, že nedokážeme s nejvěrnějšími tvory zůstat až do konce?
Dean je jeden z mnoha psů, kteří měli zemřít za mřížemi útulku úplně opuštění. Jemu se dostalo alespoň posledních několika týdnů, kdy si mohl užívat masíčka, příležitostného pomazlení a to nejdůležitější na konci – být s alespoň trochu známým člověkem když opouštěl tento svět.
![](https://www.handipet.org/hp-content/uploads/2017/08/20424123_1975372879374581_5446340169431210534_o-1024x752.jpg)