Alfie – pan žížalka

Umístila ho k nám panička, která se o něj nedokázala postarat kvůli dlouhodobým zdravotním problémům. S Alfiem to bohužel nebylo úplně jednoduché, protože bývá hodně tvrdohlavý a majetnický.

Alfieho bohužel dlouho trápily kožní problémy na ouškách, které měl dole hrozně rozpraskané a pokryté stroupky. Bohužel, osud nešetří ani takové malé žížalky. Naštěstí se nám postupně podařilo ouška vyléčit.

Návrat z adopce

Chvíli už to vypadalo, že se Alfie dočkal vytouženého nového začátku po boku milující rodiny. Podařilo se pro něj najít skvělé páníčky, kteří s ním uměli pracovat. Bohužel ale štěstí nemělo dlouhého trvání a Alfie se k nám nakonec musel kvůli problémům vrátit. Adoptivní rodina zkusila všechno možné, aby se Alfieho nemusela vzdát, ale naneštěstí ani to nestačilo…

Zhoršení kožních problémů a amputace ocásku

Alfieho onemocnění se zase zhoršilo. Na konci ocásku mu už nebyla prakticky žádná srst, měl ho celý rozpraskaný. Stačilo, aby se trošku zavrtěl a rána se znovu otevřela a krev lítala všude kolem. Navíc to pro něj bylo velmi bolestivé – pokud trpíte třeba na ekzémy, tak si to nejspíš dokážete sami dobře představit.

Na vině je autoimunitní onemocnění, které Alfiemu zjednodušeně „žere“ kůži. Nejvíc se projevuje právě na ocásku a taky na ouškách.

Zkusili jsme všechno možné, ale už nebylo kudy kam. Ocásek mu praskal stále dokola a nemohl se zahojit, proto jsme se po konzultaci s panem doktorem rozhodli, že nejlepší bude přistoupit k amputaci. Tím se problém vyřeší jednou provždy a Alfieho už ocásek nebude moct nikdy trápit.

Zákrok naštěstí proběhl bez problémů. Alfiemu ocásek zjevně vůbec nechyběl, protože si hned zase vesele vykračoval, jako by mu v útulku všechno patřilo. Muselo se mu hodně ulevit, že už ho ocásek nebolí.

Moc děkujeme dárcům, díky kterým jsme mohli Alfiemu operaci zaplatit.

Alfie našel domov

Alfie čekal víc než rok v našem sesterském útulku v Lanškrouně, protože se mu kvůli náročné povaze bohužel nedařilo najít domov nebo alespoň dočasnou péči. Nakonec se na něj ale přeci jen usmálo štěstí v podobě rodiny, která to s ním byla ochotná zkusit.

Protože víme, jak je to s klukem ušatým náročné, dohodli jsme se, že adopci nemá smysl uspěchat, a proto Alfie do rodiny nejprve odjel do dočasné péče, dokud nebudeme mít všichni jistotu, že si vzájemně sedli.

Dlouho to s ním bylo jako na houpačce. Měl dobré dny, kdy byl hodňoučký, mazlil se a nedělal vůbec žádnou paseku. Jenže pak byly taky dny, kdy mu všechno vadilo, choval se majetnicky, paličatě a bezdůvodně na své lidi štěkal a vyjížděl po nich. Rodina to s ním ale nevzdala, byli trpěliví a na problémech s ním pracovali.

A ta nejlepší zpráva? Nakonec se po důkladném zvážení Alfieho dočasní páníčci rozhodli, že ho oficiálně adoptují! Máme obrovskou radost a doufáme, že na sobě bude Alfie dál pracovat a s milovanou rodinkou mu to bude i nadále klapat.