R.I.P Cipísek

Cipísek dnes odešel za duhový most 🙁 Selhaly mu ledviny. Než se s Cipím rozloučíme, připomeňme si jeho příběh. Na začátku než přišel k nám, ho jeho rodina vyhodila jako nepotřebnou věc na ulici. Přece je to kočka, tak tam nějak přežije. Jenže Cipísek místo toho byl celý servaný, s totálně zasvrabenýma ušima. Na štěstí se zpráva o něm dostala k nám a tak spolu se svou kamarádkou Betynkou (kterou šoupli do kotce, protože ji nechtěli) putoval k nám.

Chronické selhávání ledvin jsme mu zjistili chvilku poté, co byl u nás. Nějak vnitřně jsme tušili, že Cipísek našel svůj poslední domov v azylu. A tak se také stalo. Každou noc si lehal Janě na hlavu a hodiny a hodiny se mazlil. Peřinu počůral snad 100x, protože když se mu něco nelíbilo, dal nám to pořádně sežrat. Když ho štval nějaký pes, neváhal mu počůrat hlavu. Cipísek se nikdy s ničím moc nepáral. Postel byla jeho královstvím a každý člověk, který přišel byl jeho mazlící sedačko-otrokem. Myslíme si, že Cipísek se měl krásně, starali jsme se o něj jako o vlastního a dostával vše, co si přál. Chodil do voliery, papal Cosmu a masíčko, prožíval stovky hodin mazlení. Cipísek je legenda a vždycky zůstane v našem srdci.

Víme, že za duhovým mostem tě čekají konzervy a peřiny, ale strašně moc nám tady chybíš 🙁