Batát na stará kolena zůstal sám a dostal se k nám do dočasné péče.

Do péče jsme ho přebrali v opravdu žalostném stavu. Byl strašně hubený a celý se klepal, protože vůbec netušil, co se s ním děje. Navíc se mu spustila ošklivá rýma a měl i zvýšenou teplotu, takže jsme okamžitě vyrazili na veterinu, kde mu zjistili zánět horních cest dýchacích.
Naštěstí to nebylo tak vážné, aby Ronald musel zůstat na hospitalizaci. Paní doktorka mu proto akorát předepsala léky a dál se o malého maroda vzorně stará dočasná tetička.


Ronaldovi už je dobře
Nějakou chvíli to trvalo, ale nakonec se Ronald konečně uzdravil! Přibral, zesílil a do života se mu konečně zase vrátila radost. S tím, jak se začal cítit lépe, se navíc začala projevovat i jeho boží povaha – je totiž hodně mazlivý a ještě víc upovídaný!


Nový domov
Ronald byl takový splněný sen snad každého kočkaře: milý, hodný, mazlivý. Prostě perfektní kocourek, který si nezasloužil nic míň než perfektní rodinu: a přesně tu se mu podařilo najít!
V novém domově hned zapadl do smečky většího kocourka a menšího pejska. Okamžitě si udělal pořádky a zaujal vedoucí pozici, přesně jak jsme čekali. Zabral si pro sebe všechny lidi a taky všechny misky a zdá se být absolutně spokojeným. Tolik mu to přejeme!